Už nikdy víc!

23. září 2012 v 19:38 | Misaki-san |  Naruto
No takže jsem tu zase, pro tentokrát s povídkou. Není úžasná, zatím se do toho psaní nijak nedostávám xDD Případné chyby ignorujte, prosím. Kritiku přijímám..
Název: Už nikdy víc!
Autor: Misaki-san
Pár: Sasuke x Naruto
Fandom: Naruto
Žánr: OOC, shounen ai
Upozornění: 12+
Věnování: Všem co to budou číst :))
(povídka pod perexem)


Mladý černovlasý kluk si vykračoval spolu se svojí růžovlasou kráskou ulicemi Konohy. Byl pátek, jenomže ráno a to v jejich případě znamená, to že musí do školy tak jako ostatní. Kráčeli spolu ruku v ruce po školní chodbě než došli ke svojí třídě. Sasuke se posadil do své lavice a doufal, že za ním ta jeho růžovláska nedojde. Neměl ji rád, nechtěl s ní chodit, jenom prostě neuměl dát najevo to co cítí. Dohromady je dali jejich rodiče. Byl to takový zvyk v obou jejich rodinách. Sakura nenamítala nic, taky kde jinde se jí povede mít tak sexy kluka. Jenomže Sasuke měl toho proti dost. Nelíbila se mu, byla na něj až moc 'růžová'. Dokonce ji nikdy nebral ani za kamarádku. Vždycky to pro něj byla jenom ta jedna z davu. Jenomže rodiče si rozhodli své. Nikdy se neptali jestli s něčím souhlasí. Bylo jim to jedno, hlavně že s toho měli nějaký zisk. Ani je nezajímalo, když se jim snažil syn říct něco důležitého, a to že se mu holky prostě nelíbí. Už na základní škole zjistil fakt, že je na kluky. Žádná holka ho nikdy nevzušila ba naopak kluci, to jo. Nemohl si to sám sobě přiznat. Nemohl a ani nechtěl. Zkoušel to překonat, tak že si našel holku. Líbali se, jenomže Sasukemu se z toho chtělo vyloženě zvracet. Tak se to táhlo až na střední, kde se s tím vyrovnal. Bral to dobře, měl ve všem jasno, jenomže se každému bál říct svůj názor. Myslel si, že by si na něj ukazovali a posmívali, že je to gay. Proto teď měl každý den za zády tu uječenou růžovou slepici.
Zazvonilo na první hodinu, ještě že s ní nemusel sedět. Měli matematiku, otravný předmět, který ho nebavý ale umí ho perfektně.
"Dobrý den žáci." Vešel do třídy učitel a za ním nějaký blonďatý kluk. Všichni se postavili a pozdravili učitele.
"Můžete si sednout." Oznámil jejich učitel Kakashi. "Tohle je Naruto." Ukázal na blonďáka stojícího vedle něj. Naruto je sladce usmál a Kakashi pokračoval dál: "Přestěhovali se do Konohy s rodiči, tak tady bude chodit na školu. Je to váš nový spolužák, tak se k němu chovejte pěkně. Naruto jdi si sednout za Sasukem, támhle do té poslední lavice." Ukázal mu místo vedle černovláska.
"Ahoj, jsem Naruto." Usmál se na Sasukeho roztomilým výrazem.
"Sasuke." Oplatil mu úsměv a dál se věnoval učivu, co vysvětloval Kakashi. Jenomže jaksi nemohl, seděl vedle něho ten blonďák a pořád se tak hezky usmíval. Ještě, že už zvoní. Další hodina je výtvarka. Malovat mu ale vůbec nejde, neměl hodiny výtvarky rád. Vždycky namaloval něco co nevypadalo tak jak by mělo.
"Vypadni z mého místa." Zvýšila hlas Sakura. Nelíbilo se jí, že vedle jejího Sasánka sedí někdo jiný než ona. Naruto se otočil od Sasukeho a zadíval se na vysoký čelo alá Sakura.
"Co prosím?" Zeptal se Naruto. Rozuměl moc dobře ale dával jí šanci jestli si to náhodou nechce rozmyslet.
"Říkám: vypadni z mého místa." Nasupila se.
"Jestli sis nevšimla tak t usedím já. Takže si nech zajít chuť." Odpálkoval jí Naru. Sakuře došla řeč. Nikdo jí nic takového neřekl, nokdo si to k ní totiž nedovolil. Odešla za nějakými dalšími slepicemi co seděli u jednoho stolu.
"Kámo to byla tvoje holka? Nebo co?" Naklonil se k Sasukemu.
"Jo.." Odpověděl a zklopil hlavu.
"Promiň, nechtěl jsem tě urazit." Zvedl mu hlavu a podíval se na něj.
"V pohodě. Vlastně nás dali dohromady rodiče. S takovou hnuskou bych nikdy sám od sebe nechodil." Usmál se Sasuke.
"Uff. Už sem se lekl, že tak krásný kluk chodí s někým jako je ona." Zasmál se Naruto. "Nevíš co je další hodinu? Zapoměl jsem si vzít ten rozvrh co mi nabízel ředitel."
"Výtvarka."
"Netváříš se nějak nadčeně." Podíval se na něj a daroval mu další z jeho okouzlujících úsměvů.
"Nenávidím výtvarku. Nebaví mě to a taky to neumím." Naruto se zasmál. Sasukemu chyběla odvaha, přece nemůže být tak hrozný.
"Tak schválně jo." Naru vytáhl papír a tužku. Položil papír před Sasukeho a dal mu tužku. "Tak namaluj třebáá..auto." Sasuke vzal tužku a začal na papír čmárat něco co nepřipomínalo nic.
"Vidíš, neumím namalovat ani blbý auto."
"Neboj." Naruto si stoupnul za Sasukeho a vzal do ruky jeho ruku. Začal védst černovláskovu roztřepanou ruku. Po chvíli se Sasuke uklidnil, uvolnil se a Naruto mu ruku pustil. Sasuke pokračoval sám. Šlo mu to hezky, nakonec se dočkal výsledku, který připomínal auto.
"No vidíš, jde ti to samo." Pochválil Sasukeho.
"Jo, asi jo." Objal blonďáka jako poděkování. Sice je to jenom asi jedna hodina co ho zná ale je mu vděčný, nikdy by to sám asi nedokázal. A kdyby ho nebylo tak by se neodhodlal ho ani obejmout.
"Říkám ti naposledy, vypadni!" Sakura přiběhla celá rozuzlená, přece nebude nikdo jiný než ona objímat Sasukeho.
"Tak hele Sakuro, ty dva roky jsem držel jazyk za zuby. Pokaždé když jsi něco chtěla tak jsem ti vyhověl. Od teď už ale ne! Je konec." Nevěděl jak ale dokázal to, dal svůj hněv najevo.
"Ale naši rodiče.." Sakura byla zaskočená, jakto? Šak nikdy nic špatného neudělala.
"Rodiče jsou mi jedno, ať ti najdou nějakýho jinýho panáka ale já to už nebudu."
"A to všechno jako kvůli němu?" Ukázala na Naruta.
"Jo." Krátká odpověď, naco říkat něco delšího když se s ní už bavit stejně nehodlá.
"Takže asi můžu říct, to že jsi na kluky, viď že jo Sasuke." Zašklíbila se Sakura. Vědela, že ho dostala.
"Jak..?" Nedokázal si představit jak na to došla. Nikdy nic neříkal.
"Řekněme to tak, mám své zdroje." Usmála se a odešla. Sasuke se podíval na Naruta. Ten ho objal.
"Počkej, tobě to nevadí?"
"A co jako? Myslíš, to že jsi na kluky? Ne, protože víš no..já taky." Sasuke se mu podíval do očí a usmál se. Měl takovou chuť ochutnat jeho rty. Ale, že by na to měl odvahu? To se říct nedalo. Ale Naruto, ten té odvahy měl na rozdávání. Proto udělal to co mu přišlo za vhodné. Naklonil se nad Sasukeho a přitisknul svoje rty na ty jeho. Za stáleho líbání donutil černovláska si sednout na lavici. Bylo jim jedno, že na ně civí celá třída. Teď pro ně existovali jenom oni. Odtrhli se od sebe až jim docházel vzduch. Sladce se na sebe usmáli, vzali si svoje věci a šli na další hodinu. Když procházeli kolem Sakury mohly by jí oči z důlku vypadnou. Civěla na ně s otevřenou pusou, jak si spolu šťastně odcházejí na výtvarku.

Chcete pokračování?
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 *DiDi* *DiDi* | Web | 29. září 2012 v 13:16 | Reagovat

Jé nádhera :D Úžasná poviedka !! :D Milujem Sasunaru aj keď mi to skôr pripadá ako Narusasu xDD Tak ti treba Sakura !! :P :D Rozhodne chcem pokračovanie ;D

2 Saruki Saruki | 30. září 2012 v 20:27 | Reagovat

páááni je to náááádherný :-D určitě napiš další díl a rychle :-D

3 1313 1313 | 24. března 2013 v 15:48 | Reagovat

Chceme pokracovani!!:D:-)

4 Miaki Miaki | E-mail | 9. února 2015 v 15:16 | Reagovat

Prosím pokračování jinak užasná povídka ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama